Běstvinská smečka

www.pesdan.estranky.cz 

Z názvu si lze odvodit, že bydlíme ve vesnici Běstvina, která počtem obyvatel dosahuje čísla asi 500. Jsme sestry a co je pro kynologický spolek důležté, tatínek je revírník - lesní hospodář a zároveň také myslivec. Myslivosti se ovšem věnuje značně méně, lesnictví ho plně vytíží. Navíc se nevěnuje lovecké kynologii, takže zkušenosti se psy také nemá, ale přesto nám poskytuje v loveckém snažení pomoc, radí při průběhu disciplín, shání u známých literaturu a hlavně mě a Danovi umožňuje účast na honech a zajišťuje bezpečí zdrahajícímu psovi v lese, žádný myslivec nás neohrožuje. Protože bydlíme na vesnici a navíc na jejím konci v hájence (patrové a žlutě natřené (:), les máme prakticky stále k dispozici, dokonce i nějaké louky se najdou. V každém případě bychom měli prostor pro cvičení ideální, nebýt vysokého zazvěření, které značně ztěžuje výcvik v poslušnosti.

Já mám ráda zvířata, ale nedá se říci, že bychom jich měli vždy nějak přehršel. Dřív na chvíli slepice, králíci, dokonce mám pocit i  pár hus, ale vždy jen na skok, žádný trvalý chov. Z koček to byl dlouho Mourek, obyčejný mourovatý kocour, který mizel vždy, když jsme měli psa a pak se zase vracel, dále tři koťata od babičky - Mikeš, Micka a Mau, která přišla současně a postupně mizela do lesa nebo pod koly aut. Ze psů pak kdysi jezevčík Puňťa, který zdrhal a jednou se tak stalo i v lese, kam ho brával tatínek. Nikdy se nevrátil. Pak jsme si vzali nepovedeného ročního českého teriéra Ilca. Zanedbávali jsme ho, pořádně se o něj nestarali, o nějakém výcviku ani nemluvě, já se ho dřív bála. Pak jsem ho začala pod Lucčiným vlivem vychovávat a za ten rok se opravdu dost zlepšil, jenže v osmi letech v noci na 18. května 2011 ho skolil infarkt. Tak přišel 21. srpna Daník a mě i celé rodině začal kynologický život. 

Napsala Lída.

LÍDA

Kynologie: Po přečtení úvodu o běstvinské smečce je vám jasné, že mnoho kynologických zkušeností nemám a pořízení Dana byla dost rychlá záležitost. Převzetí ale naštěstí předcházelo soustředění s třemošnickou smečkou, kde jsem získala pár dalších poznatků. Neustále páchám nějaké chyby, ale snažím se je co možná nejlépe napravovat - bez cizího vedení, nechodíme na cvičák, nějaké rady mi ale poskytuje Lucka. Kynologii se věnuji především proto, že mě baví a naplňuje, zabrala v podstatě všechen volný čas - ve všední dny vstávám mezi pátou a čtvrt na šest kvůli ranní procházce, pak po příchodu ze školy o půl čtvrté zase vyrážím na procházku a cvičení. V rodině za Danovo chování zodpovídám a téměř všechnu péči o něj také obstarávám já. Ale jak už psala, je to zábava a navíc velká sranda.

Nejoblíbenější: spisovatel - Tolkien, Sienkiewitz, Waltari, LeGuinová, Petersová, Lindgrenová, Christie; jídlo - bramboračka, bramboráky, těstovinový salát, couračka, kynuté knedlíky, téměř všemožné ovoce + zelenina, medovník; interpret - Blackmore's night, Plíhal, Radůza, Spirituál kvintet + Dvořák, Bach, Vivaldi, Mozart, Brahms

Škola: Studuji Gymnázium Chotěboř, kam musím dojíždět asi 20 km, jsem v tercii - studuji osmiletý cyklus. Škola to není hrozná, dost na úrovni, náročnější než základka, ale efektivnější. Momentálně na ni ale pouze zeširoka nadávám, protože se mi hroutí fyzika a kvůli zlomenině v koleni nic nestíhám. V budoucńu jako vysoká škola přichází v úvahu něco z hummanitního nebo jazykového oboru.

Jiné zájmy: čtení (jako celá naše rodina), zpěv, poslech hudby, příroda (pozorování, "turistika"), šplh, plavání, běh, trochu psaní (próza)

ANIČKA

DAN

Datum narození: 6. 5. 2011

Plemeno: velšteriér

Průkaz původu: ANO

Výška, váha: 39 cm, 8 - 9 kg

Povaha: inteligentní, hloupý, energický, náladový, veselý, svobodomyslný, tvrdohlavý, snadno vzrušitelný, posedlý lovem a jídlem (povaha velšteriéra (Daníkova) popsána v sekci velšteriér, článek velšteriér, oddíl b - očima laika)

Sporty a aktivity: poslušnost, lovecký výcvik, dog dancing, agility, dogtrekking, canicross, nově rally obedience

Umístění: bouda na středně velké zahradě (bez kotce, ve výběhu pouze v noci), přístup do zádveří domu

Už hodněkrát jsem o něm s někým mluvila, převážně pak s ním, Luckou a Aničkou, ale nelze ho popsat celistvě, protože se mění jako podzim - je náladový, tedy jednou veselý jako babí léto, pak zamlklý jako začátek listopadu. Ale po většinu času je pozitivně, radostně naladěný, s chutí do všech opičáren. Není psem pouze pro jednoho pána, nejšťastnější je ve společnosti několika lidí a psů. Jeho sešikmená šiblaská očka vám ale přirostou navždy k srdci.